|
|
Zabezpečení v nezaměstnanosti
Brokešová, Michaela ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem "Zabezpečení v nezaměstnanosti" rozebírá platnou právní úpravu zabezpečení v nezaměstnanosti v České republice a její jednotlivé aspekty. Přitom se zaměřuje se na některé aplikační a praktické problémy s ní spojené. Z hlediska systematiky je práce rozdělena do šesti kapitol. První část práce poskytuje teoretický úvod, který je základem pro porozumění problematiky nezaměstnanosti jako takové. Uvádím její druhy, význam pro jednotlivce a současně i důsledky, které s sebou ztráta zaměstnání nese. Zároveň je v této kapitole vysvětleno, proč jsou ve statistikách týkajících se nezaměstnanosti vykazována rozdílná procentuální čísla. Důvodem je dvojí výpočet uskutečňovaný na jedné straně Ministerstvem práce a sociálních věcí a na straně druhé Českým statistickým úřadem. Klíčovým pojmem právních vztahů týkajících se zaměstnanosti je právo na práci, jakožto základní sociální právo zakotvené v Listině základních práv a svobod, kterému je věnována kapitola druhá. Dále jsem definovala právo na zaměstnání upravené zákonem o zaměstnanosti a vysvětlila rozdíly mezi nimi. Třetí kapitola pojednává o státní politice zaměstnanosti, která se dělí na pasivní a aktivní. Zároveň vymezuje postavení a působnost základních subjektů participujících se na vytváření státní politiky...
|
|
|
Analýza trhu práce v České republice v letech 2007 – 2015 se zvláštním zřetelem na skupinu osob nad 50 let
Rejmanová, Martina ; Prudká, Šárka (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je trh práce České republiky v letech 2007 - 2015. Vzhledem k soudobému demografickému vývoji, který je charakteristický stárnutím populace společností a s tím souvisejícím nárůstem počtu osob starších věkových kategorií na pracovním trhu, se práce zaměřuje na skupinu osob starších 50 let, jejich postavení na trhu práce ČR a navrhuje řešení podporující větší zapojení starších osob na trhu práce, kterými jsou zejména podpora vzdělávání, změna společenského pohledu na starší pracovníky, četnější využívání částečných úvazků a finanční podpora státu. Nejprve je popsána charakteristika a postavení starších osob na českém trhu práce a poté je analyzován trh práce ČR jako celek ve srovnání s trhem práce osob starších 50 let. Zde práce dochází k závěru, že vývoj míry nezaměstnanosti osob starších 50 let poměrně kopíruje vývoj obecné míry nezaměstnanosti, avšak osoby 50 + i přes své mnohaleté zkušenosti na pracovní trhu trpí dlouhodobě vyšší mírou nezaměstnanosti než populace obecně, a to zejména v důsledku nižšího dosaženého vzdělání, zhoršujícího se zdravotního stavu a osobnostních charakteristik pojících se s jejich věkem. Dalším důvodem je také prodlužující se důchodový věk a doba pojištění potřebná pro dosažení nároku na důchodové pojištění. Následně je analyzována a zhodnocena státní politika zaměstnanosti ČR. Ta se vhodně zaměřuje na podporu zaměstnanosti lidí starších 50 let, k čemuž stále větší měrou využívá prostředky Evropského sociálního fondu. Poznatky těchto kapitol jsou dále doplněny o kvalitativní metodu řízených rozhovorů s personálními pracovníky a pracovnicemi Úřadu práce.
|
|
|
Aktivní politika zaměstnanosti
Pajmová, Lenka ; Soušková, Milena (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Tématem této bakalářské práce je aktivní politika zaměstnanosti, zejména nástroje, jejichž prostřednictvím se stát snaží o snížení míry nezaměstnanosti a zvýšení kvality lidského kapitálu. Cílem bakalářské práce je zhodnotit aktivní politiku zaměstnanosti realizovanou v regionu Vysočina. První kapitola práce vymezuje pojmy, které s problematikou souvisí, jako například trh práce, nezaměstnanost či rizikové skupiny trhu práce. Tato kapitola popisuje rovněž samotnou státní politiku zaměstnanosti a její dělení na politiku aktivní a pasivní. Druhá kapitola práce se zabývá nástroji aktivní politiky zaměstnanosti tak, jak je vymezuje zákonná úprava. Třetí část práce je zaměřena na charakteristiku trhu práce v regionu Vysočina a na nástroje v regionu používané, jejich uplatňování a působení.
|
|
|
Uplatnění absolventů škol na současném trhu práce v regionu České Budějovice
KOIŠOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku uplatňování absolventů škol na současném trhu práce v Českobudějovickém regionu. Tato problematika je v posledních letech velmi aktuálním tématem, protože právě absolventi patří ke skupinám, které jsou nejvíce ohroženy na trhu práce. Českobudějovický region si v oblasti nezaměstnanosti, v porovnání s ostatními regiony, vede poměrně příznivě, což dokazuje i ta skutečnost, že průměrný roční podíl nezaměstnaných obyvatel na Českobudějovicku se pohyboval pod průměrem České republiky i pod průměrem Jihočeského kraje. V teoretické části se zaměřuji na pojmy, které souvisejí s nezaměstnaností definováním jejich příčin, rozdělením nezaměstnanosti, důsledky a aktuálním stavem nezaměstnanosti. Dále jsem charakterizovala Českobudějovický region a zaměřila se na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. Současně s tím jsem zmínila specifické programy zaměřené na absolventy, díky kterým jsou absolventi zaměstnáváni a díky nimž se i situace absolventů zlepšuje. Cílem mé práce bylo zhodnotit nezaměstnanost absolventů škol na Českobudějovicku a nalézt řešení této problematiky. Z výzkumu vyplývá, že nezaměstnanost absolventů v tomto regionu, v porovnání s ostatními, nelze považovat za tak alarmující. Z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce patří absolventi k těm, kteří jsou nezaměstnaností ohroženi nejméně. Výzkum jsem prováděla dotazníkovým šetřením, sekundární analýzou dat a dále pak polostandardizovanými rozhovory, které slouží k celkovému dokreslení tématu očima odborníků. Ve výzkumné části jsem porovnávala názory absolventů a ostatních nezaměstnaných. Z dotazníků vyplývá, že absolventi jsou méně skeptičtí v hledání zaměstnání než ostatní nezaměstnaní a mnohdy si myslí, že k ohroženým skupinám vůbec nepatří. Což souvisí s tím, že ostatní nezaměstnaní již mají určité opodstatněné, reálné zkušenosti s trhem práce, zatímco absolventi, jejichž problémy vyplývají často z rozporů mezi jejich vzděláním a požadavky zaměstnavatelů, si své reálné možnosti často neuvědomují. Charakteristické je také často to, že projevují nezájem o manuální a řemeslnou práci. Tato skupina je dále charakteristická nereálnými požadavky na nástupní mzdu, případně vychází z představy okamžitého nástupu do vyšší pracovní pozice. Celkově lze říci, že absolventi představují spíše optimisticky uvažující skupinu nezaměstnaných a jsou mimo jiné i toho názoru, že v případě nezaměstnanosti se o ně stát postará.
|
|
|
Zhodnocení státní politiky zaměstnanosti na venkově Prachaticka
ZÁHORKOVÁ, Adéla
Oblast Prachaticka patří bezesporu, se svojí nízkou hustotou obyvatelstva a neexistencí velkých center, k venkovským regionům. Polistopadové změny v roce 1989 vyvolaly zásadní obrat v zaměstnanecké struktuře na venkově. Ze zemědělské výroby bylo uvolněno velké množství obyvatel venkova, kteří zůstali bez práce. Zároveň však nedošlo k předpokládané obnově rodinných farem, které měly navázat na tradiční zemědělskou výrobu. Problematickou se na venkově stala rovněž otázka investorského nezájmu a s tím i související další absence pracovních míst. Velká část venkovského obyvatelstva je tak nucena dojíždět denně za prací do měst. Tyto a další faktory často snižují šance venkovského obyvatelstva získat práci (oproti obyvatelům měst) a venkovští obyvatelé tak mohou dospět k názoru, že jsou na trhu práce výrazně znevýhodňováni. Stát by (v rámci státní politiky zaměstnanosti) měl zaujmout cílená opatření k problematice vzrůstající nezaměstnanosti a právě venkov by měl být jedním z míst, kde jsou tato opatření prioritně realizována. V teoretické části práce je vymezen současný stav problematiky nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření, sekundární analýza dat a polostrukturované rozhovory s osobami zainteresovanými v problematice nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Cílem dotazníkového šetření bylo potvrzení následující hypotézy: Nezaměstnaní městští obyvatelé Prachaticka jsou více spokojeni se státní politikou zaměstnanosti než nezaměstnaní obyvatelé venkova Prachaticka. Větší nespokojenost se státní politikou zaměstnanosti byla prokázána mezi nezaměstnanými venkovskými obyvateli Prachaticka u tří z pěti otázek. Ovšem rozdíly mezi oběma skupinami nejsou nijak výrazné a tak ani u jedné z otázek nebyl výsledek statisticky průkazný. Sekundární analýza dat ukázala, že nejproblematičtější z hlediska nezaměstnanosti je oblast na jihovýchodě regionu. Na venkově Prachaticka je také méně pracovních míst než ve městech regionu. Vzhledem k průměrnému podílu nezaměstnaných v ČR si okres Prachatice vede poměrně dobře, ale oproti městským oblastem Prachaticka je venkov Prachaticka bezesporu znevýhodněn. Dotazovaní v rozhovorech si nejčastěji myslí, že zásahy státní politiky sice vedou ke snižování nezaměstnanosti, ale ne dostatečně.
|
|
|
Politika zaměstnanosti v okrese Pardubice v letech 2006-2011
Štěrbová, Marta ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na politiku zaměstnanosti a význam jejího uplatnění v okrese Pardubice. Teoretická část práce je věnována všeobecnému vymezení problematiky trhu práce a nezaměstnanosti. Práce se zároveň zabývá charakteristikou politiky zaměstnanosti v rámci České republiky a Evropské unie. Diplomová práce přispívá svým uceleným přehledem o utváření a významu politiky zaměstnanosti v závislosti na specifických podmínkách regionálního trhu práce. Hlavním cílem diplomové práce je potvrdit nebo vyloučit domněnku, jestli jsou zavedená opatření politiky zaměstnanosti v okrese Pardubice efektivní, a to z hlediska snižování nezaměstnanosti, udržování dynamické rovnováhy na trhu práce a podpory efektivního využívání pracovních sil. V praktické části je uvedena základní charakteristika okresu Pardubice, na niž navazuje rozbor zdejšího pracovního trhu v letech 2006 -- 2011. Na konci práce je věnována pozornost zhodnocení vývoje zaměstnanosti resp. nezaměstnanosti v závislosti na realizaci a výdajích aktivní politiky zaměstnanosti a jsou uvedeny návrhy, které by mohly napomoci ke zvýšení zaměstnanosti v tomto okrese.
|
|
|
Rekvalifikace nezaměstnaných
NĚMCOVÁ, Ivana
Bakalářská práce ?rekvalifikace nezaměstnaných? obsahuje teoretickou část, která popisuje co je nezaměstnanost, typy nezaměstnanosti, sociální důsledky a také historické souvislosti vzniku tohoto jevu. Dále se zabývá vývojem nezaměstnanosti a současně státní politikou zaměstnanosti v ČR a rekvalifikacemi, jako nejčastějším nástrojem aktivní státní politiky zaměstnanosti. V poslední kapitole se práce věnuje rozvíjení klíčových kompetencí, které mají v práci se skupinami nezaměstnaných velký význam. Praktickou část práce tvoří anketa, provedená mezi účastníky rekvalifikačního kurzu ?Základní obsluha osobního počítače?.
|
|
|
Ztráta zaměstnání jako psychický a sociální problém, podpora státu při návratu na trh práce
Chytka, Tomáš ; Kaczor, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce dokumentuje problematiku ztráty zaměstnání a její vliv na sociální a psychologické prostředí člověka. Znázorňuje provázanost mezi nezaměstnaností a psychologickými faktory a zároveň popisuje změny v sociálním prostředí nezaměstnaného. Jádrem práce je popis základních charakteristik nezaměstnanosti, psychologických a sociálních vlivů a státní politiky zaměstnanosti. Neméně podstatnou část práce tvoří průzkum zaměřený na postoje, znalosti studentů VŠE, fakulty managementu v rámci tématu o ztrátě zaměstnání. Práce také naráží na současný problém redistribuce v sociální politice České Republiky a dále také popisuje jednotlivé články státní politiky zaměstnanosti. Data v bakalářské práci jsou relevantní k červnu 2012 a zákonům platným k tomuto datu.
|
|
|
Nezaměstnanost a její řešení s využitím aktivní politiky zaměstnanosti
KŮSOVÁ, Jana
Nezaměstnanost je jedním z největších problémů společnosti. Základním nástrojem k řešení nezaměstnanosti je aktivní politika zaměstnanosti. Proto cílem této bakalářské práce je analyzovat nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti v regionu Prachaticko a Vimpersko a analyzovat jak aktivní politika zaměstnanosti působí na trh práce ve vybraném regionu a jak ji vnímají evidovaní uchazeči. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část uvádí do problematiky nezaměstnanosti a státní politiky zaměstnanosti a praktická část je věnována analyzování této problematiky ve vybraném regionu pomocí sekundárních dat a dotazníkového šetření.
|
host ::
RSS.